Ahoj Uno. Vzbuzuješ zájem. Oprávněně. Na mém webu se začínají od tebe objevovat články. Zejména aktuality, ale i další psané materiály. Lidé jsou trochu nervózní z toho, že tě neznají. Neví, kdo jim to píše nehezky o jejich oblíbených hrách. Já vím, že budeš o hrách psát i hezky, ale na to si ještě musí čtenáři přijít sami. 🙂 Co tě trošku představit? Aby alespoň lidičky tušili, co taková vládkyně deskovek ráda hraje, co preferuje, a jaké hry u ní úplně nevedou?

Kde ses vzala? Nejsi náhodou moje alter ego?

Ahoj Kubrte, když jsem poprvé četla, že jsem prý tvé alter ego, málem jsem spadla ze židle (smích). Jsem Una, vládkyně deskovek, jak s nadsázkou říkám. Jsem ale vlastně docela obyčejná ženská, která je jen obrovským fanouškem Xeny, to mám už od dětství, a deskovek, to přišlo nedávno.

Můžeš čtenářům popsat, za jakých okolností jsme se potkali?

Jo. To je veselá historka. To všem čtenářům někdy povím a všichni se moc pobavíme. Ale zatím k tomu není ten správný čas… Ale bylo to tak jak to většinou bývá – podobné zájmy, podobné koníčky. Správné místo správný čas. Však to znáte.

A co vedlo k nápadu, že budeš publikovat u mě na webu?

Já čtu strašně ráda nejrůznější recenze a koukám na videa, podle kterých pak vybírám, co stojí za mou pozornost a co si vůbec koupit. A občas mě štve, že ne všichni recenzenti říkají, co bych řekla já – až mi přijde, že se trochu bojí říct to na plno. A proto přicházím já, neohrožená Una, která se nebojí říkat, co si myslí, byť s tím lidé mohou nesouhlasit. A tys byl, Kubrte, zrovna u toho a poskytl mi možnost se vyjádřit, za což jsem ti vděčná.

Ale nejsem tu od toho, abych přebírala recenze či cokoliv dalšího. Věnovat se budu hlavně novinkám plus sem tam si napíši nějaký ten článek. Je to přeci jen stále blog Kubrt vs Deskovky…

Jak ses dostala k deskovkám?

Vlastně totálně náhodou… Kamarád si koupil Plague Inc. a mě prostě chytlo vyvraždovat lidstvo. Byť jsem hrávala i předtím, tohle byl až ten hlavním impuls, který mě k deskovkám dostal. Od té doby to šlo z kopce a teď u mě doma není přes krabice k hnutí.

Jaké hry nejraději hraješ?

Vždycky, když se mě na tohle někdo zeptá, moc nevím, co odpovědět. Ono strašně záleží, s kým se hraje – například miluju This War of Mine, ale už jsem i zažila skupinu lidí, se kterou ta hra byla hrozná… Takže se vždy snažím vybírat podle toho a podle toho stavím i svou sbírku, abych měla pro každou situaci a každou partu něco.

Obecně ale spíše inklinuju k eurovkám, protože mi prostě zásadně nepadají kostky (je toto nakažlivé?? pozn. Kubrt). A pokud bych měla být konkrétní, tak mezi mé ALL-STARS rozhodně patří Nájezdníci ze Severu, Lords of Hellas, Azul a 18CZ 😁

Jaké naopak ráda nemáš?

Popravdě nemusím ty, které se příliš dlouho chystají vůči tomu, jaký herní prožitek mi dají (mrk mrk, Děsnej krváku). Stejně tak mě dokáže naštvat, když si musím googlit dodatečná pravidla, hledat po fórech a řešit věci, které jako hráč nemám řešit. Za mě prostě hra má být hratelná tak, jak je v krabici (vyjma nějakých oprav chyb, které se stanou) a odmítám dělat práci za tvůrce.

A také se musím přiznat, že mi prostě nesednou hry s mobilními aplikacemi. Chápu, že mohou hodně přidat a naopak ubrat v tom pozitivním slova smyslu, kdy není třeba vypravěč apod., ale co si s tou hrou počneme za pár let? Zrovna mobilní platformy se mění tak rychle, že co na tablet nainstaluješ dnes, nemusíš dát za rok. A já nemám důvěru v dlouhodobou podporu aplikací ze strany vydavatelů… Za mě je to prozatím velké ne.

A úplně nejméně oblíbená hra je u mě Tash Kalar následovaný Honbou za Prstenem. První mi prostě ani trochu nesedne a druhá je pro mě jedno z největších deskoherních zklamání.

A nejméně oblíbená opravdu TOP hra?

Já se musím přiznat, že tohle bude asi Scythe. S ním to mám jak na horské dráze – chvíli jej zbožňuju, pak si jej párkrát zahraju, nadšení prudce opadne a já jej nechci pár měsíců vidět, načež si jej znovu s nadšením chci zahrát. A popravdě mě to už trochu přestává bavit a na oblíbenosti ta hra u mě dost padá 🙂

Proč kolem tebe tolik mýtyčna? Stig, Chuck Norris, Xena…

Nejsem Tony Stark, abych hned propálila to nejcennější, co mám. Nejde mi o osobní prospěch ani o slávu. Jde mi o to, aby tu někdo konečně uvedl nějaké věci na pravou míru, a to zvládnu jedině jako Una. Ano, pod touto maskou se schovává skutečná žena z masa a kostí, se svými problémy, se svou prací, která jen chce dělat to, co ji baví.

Ne, vážně, proč?

Protože jsem prostě vládkyní deskovek 😎.

Sdílet na Pinterestu