Architekti Západního království jsou neuvěřitelně dynamické euro, které se odehraje do hodiny

od 5. 12. 2019Architekti Západního království, Recenze

Shem Phillips je autor, který má za sebou několik her a hlavně severskou trilogii, ze které u nás česky vyšli Nájezdníci ze severu. A stejně jako oni, i Architekti Západního království jsou euro worker-placement hrou, která ale přináší menší zvrat. V Česku je vydávají TLAMA games. A řeknu vám, že je vskutku povedený!

Architekti Západního království překvapí hned, když je vezmete do ruky – mají totiž poněkud atypicky velkou, tedy spíše malou, krabici. To ale není vůbec ku škodě, je totiž napěchovaná obsahem a místem se zde rozhodně neplýtvalo. Najdete zde tak základní hrací plán i jednotlivé hráčské desky, byť z měkkého papíru. K tomu nechybí halda workerů, surovin a herních karet.

Vše je navíc zabalené do opravdu líbivé grafiky, která je lehce svérázná, ale mně se líbí. Vše hraje veselými a jasnými barvami a na hru se prostě pěkně kouká. To je hned jeden z rozdílů, oproti některým eurovkám, které si na vzhledu příliš nepotrpí.

Neuvěřitelný spád a dynamika

Základ hry je přitom jednoduchý – ve svém kole provedete (většinou) jen jednu akci – položíte svého workera na požadované pole a spustíte přidruženou akci. Ta je přitom vyobrazená ikonami, takže vždy víte, co máte dělat. Tedy poté, co si přečtete pravidla – některé akce nejdou příliš odvodit, to je ale dáno složitostí hry. Zatímco Nájezdníci byli až vstupní hra, Architekti jsou už plnohodnotná eurovka pro hráče.

Vše ale odsýpá neuvěřitelně rychle a celá partie i v plném počtu 5 (!!) hráčů trvá jen lehce přes hodinku, můžete se dostat i na méně. A to u strategické hry je opravdu skvělé. A přitom jsem neměla pocit, že bychom příliš spěchali, nebo bych neměla čas na rozmyšlenou.

Skvělé je také to, jak hra pracuje s workery. Na začátku hry jich máte hromadu a postupně je dáváte na pole, kde se hromadí. Oproti většině ostatních her si je neberete zpátky a taky až na černý trh a radnici nezabíráte místo ostatním hráčům – akci může využít kdokoliv.

A dokonce se zde pracuje s tím, že máte bonusy za to, že máte na poli panáčků více. Napoprvé vám například umožní koupit jen některé postavy, se dvěma už máte ale více na výběr apod.

Vše se vám vrátí až v momentě, kdy někdo z hráčů nabonzuje, že se na konkrétním místě děle něco nekalého a zajme skupinu jedné (či více) barev z pole. Zajatce pak může prodat do vězení a získat tím peníze – o ty přitom ve hře není vůbec nouze, na rozdíl od ostatních surovin.

Jedná se tak o velmi chytrý způsob, jak korigovat panáčky na hracím plánu a přinést do hry interakci mezi hráči. Vás totiž může hodně zabolet, když vám někdo sebere skupinku z pole, kde jste ji chtěli využít a ještě k tomu získá peníze! Hra se také díky tomu dosti mění a je nutné sledovat každý krok protihráčů.

Na vítězství se jede jen jedním způsobem

Lehké zklamání ale přišlo ke konci. Na mě přichází možná až příliš brzy – ovlivněné to je pouze tím, jak často stavíte budovy či katedrálu. A to je vlastně i téměř jediný způsob, jak získat vítězné body – za nic dalšího zde téměř nejsou, což mi přijde jako trochu škoda.

U Nájezdníků (srovnávání se zde prostě opravdu nevyhnu) a i jiných her mě většinou baví to, že je více cest k vítězství, tady se ale cítím hodně tlačená do jen a té jedné a i když bych vymyslela, jak na to jinak, všichni ostatní hráči ukončí hru tím, že prostě budou bez odporu stavět a stavět a tím mi nedají dostatek času něco vymyslet.

Bez počestnosti to jde špatně

Co se mi na hře líbí, je možnost využít černého trhu. Kvůli tomu vám bude klesat počestnost, ale pak na oplátku nemusíte platit daně. Ty jsou mimochodem skvělá mechanika – většinu věcí, co ve hře platíte, platíte na části. Část jde do banku a část se nechá na poli výběrčí daní, ze kterého si je může kdokoliv vzít vyvoláním dané akce.

Když ale naopak počestní jste, nemůžete na černý trh, máte ale body na konci hry – v opačném případě je můžete ztratit. Zde mi ale přijde škoda jedna věc – hra vůbec nepracuje s tím, že by validní strategie mohla být jed na nízkou počestnost.

Většina budov má bonusy na konci hry za to, že máte hodně počestnosti, případně že vám ji ještě dodatečně zvýší (což se kvůli bodům může hodit), přijde mi ale škoda, že zde není možnost jít prostě all-in „cestou zla“ a mít z toho více výhod a moci si změnit herní strategii. Třeba se dočkám v nějakém rozšíření.

A co na závěr?

A co říci závěrem? Asi jen to, že už hodně dlouhou dobu se mi do ruky nedostalo euro, které by mě takto chytlo, bavilo, kde mechaniky dávají s tématem smysl a přímo to z té hry jde vidět. A možnosti přímé interakce (byť jen skrze zajímání panáčků) mezi hráči je něco skvělého. Maximální počet hráčů je až 5, což je skvělé (4 bývají občas velmi limitující) a herní doba okolo hodiny dokonalá.

Pokud tedy hledáte lehce náročnější (byť se stále nejedná o žádné sado maso) eurovku, s hrou Architekti Západního království chybu rozhodně neuděláte a mohu je vřele doporučit. TLAMA games navíc v češtině vydali už i druhou hru ze série, Paladiny Západního království a tak by tu mohla být nějaká šance, že se dočkáme i dalšího obsahu.

O jaké hře je řeč?

Vložit komentář

Sdílet na Pinterestu